Zkáza z nebe – 70. výročí bombardování Přerova a leteckých bojů nad Přerovskem

Dne 20. listopadu 2014 proběhlo v prostorách přerovského zámku slavnostní zahájení výstavy Zkáza z nebe – 70. výročí bombardování města Přerova a leteckých bojů nad Přerovskem, kterou připravili pracovníci Muzea Komenského v Přerově.

Jak ze samotného názvu vyplývá, výstava je věnována dvěma zásadním událostem, ke kterým na Přerovsku v roce 1944 došlo. V průběhu léta začaly nad Moravou přelétávat svazy 15. americké letecké armády (15th USAAF) složené z těžkých čtyřmotorových bombardérů se silným stíhacím doprovodem. Jejich primární cíl představovaly rafinérie syntetického paliva v Horním Slezsku. Záměrem bylo prostřednictvím opakovaných náletů zničit nebo pokud možno částečně ochromit produkci továren na výrobu syntetického benzinu, který byl pro nacistickou Třetí říši alternativou za přírodní ložiska ropy ztracená v průběhu 2. světové války. Vedle hlavního hornoslezského figurovaly v plánech amerických stratégů náhradní cíle také na Moravě. Jednalo se především o strategické komunikační uzly či pro německou válečnou výrobu důležité průmyslové podniky. Nálety na strategické cíle se neobešly bez ztrát na lidských životech. Také město Přerov se dostalo na seznam „záložních“ cílů („secondary targets“) vzhledem k existenci strategického železničního dopravního uzlu a významného průmyslového podniku Optikotechna. K bombardování města došlo dne 20. 11. 1944 v 13:45. Na střeše Optikotechny situované v sousedství přerovské nemocnice nechali Němci umístit plachty s červeným křížem, což zřejmě vedlo posádky bombardérů ke změně původních plánů. Nakonec byla většina leteckých pum odhozena mimo zástavbu do neobydleného prostoru lužního lesa Žebračka. Některé přesto zasáhly část domů v ulicích Kozlovská, Kosmákova, Trávník a Malá Trávnická. Během náletu bylo zcela zničeno 15 domů, 17 poškozeno těžce a dalších 177 objektů poškozeno lehce. Nálet si vyžádal 13 lidských životů a dalších 32 osob bylo vážně zraněno.

Upomínkou na tyto tragické události je na výstavě vedle archivních záběrů zničených domů také střepina pláště jedné z leteckých pum zapůjčená na výstavu Jiřím Vojzolou, doplněná dalšími střepinami pum získanými prostřednictvím detektorové prospekce v lužním lese Žebračka. Pozůstatky kráterů zde dodnes připomínají osudný listopadový den. Pohnuté události ilustruje dioráma doplněné panely s textem a doprovodnými fotografiemi z přerovských ulic zasažených bombardováním a předměty spojené s protivzdušnou a civilní obranou. Podrobná mapa s rozmístěním dopadů jednotlivých bomb nám přibližuje rozsah náletem zasažených míst. Data byla přenesena z původní originální mapy pořízené německými pyrotechniky likvidujícími následky bombardování. Pracovník Oddělení informačních a komunikačních služeb magistrátu města Přerova Tomáš Saňka je zanesl do výřezu plánu města ze 40. let 20. století a do současné ortomapy Přerova.

Druhým hlavním motivem výstavy Zkáza z nebe je největší letecká bitva nad územím Moravy, která se odehrála dne 17. prosince 1944. Jejími aktéry byli letci 15. americké letecké armády a piloti z elitní německé stíhací eskadry Jagdgeschwader 300 „Wilde Sau“ na straně Luftwaffe. Na Přerovsku mohli obyvatelé v osudný den pozorovat padající trosky v průběhu bitvy zasažených amerických bombardérů B24, které se zřítily na katastry obcí Troubky, Rokytnice, Kokory či stíhacího letounu P38 Lightning, jenž dopadl u obce Vinary. Další americké bombardéry havarovaly v Olomouci-Neředíně, na katastru Kozlova, u obce Libina a Václavov na Šumpersku či u obce Palačov na Novojičínsku. Také německá strana zaznamenala tohoto dne značné ztráty. V případě Přerovska lze jmenovat katastry obcí Troubky, Dluhonice, Tučín, Ústí u Hranic či Milotice nad Bečvou, které se staly místy, kam dopadly německé stíhací letouny.

Místa havárií přitahovala nejprve pozornost místních obyvatel, očitých svědků dramatické podívané, kteří si často odnášeli z trosek letounů nejrůznější předměty. O několik desetiletí později se části vraků a samotná místa dopadu staly předmětem zájmu nadšených badatelů „leteckých archeologů“, kteří je podrobili primárním průzkumům. Před rokem 1989 nebylo ovšem ze strany tehdejších orgánů pátrání a zájem o památky po amerických letcích žádoucí, takže se této tematice zarputile věnovalo jen několik zanícených lidí, jedním z nich byl Otto Žitník z Rožnova pod Radhoštěm. Období normalizace, kromě oficiálně povolených průzkumů havárií sovětských letounů, příliš nepřálo tomuto zájmu. Zlomový okamžik nastal rokem 1989. Devadesátá léta znamenala „boom“ v oboru aeroarcheologie, i když počátky byly spojeny spíše s různorodými skupinami badatelů. Nastal opačný extrém, snaha o horentní shromažďování artefaktů z míst havárií vedla často nechtěně ke ztrátě cenných dat. Kromě seriózních badatelů, došlo díky některým individuím, hnaným touhou pouze získat atraktivní předměty a obratem je zpeněžit, k nevratné ztrátě informací. Přesto se začal i u nás postupně formovat specifický obor aeroarcheologie, jehož základy lze hledat v anglosaském prostředí. Vedle jednotlivců postupně vznikala regionální centra výzkumu realizující vše od záznamu výpovědí pamětníků, přes shromažďování informací archivní povahy k daným případům leteckých havárií až po samotný terénní průzkum, identifikací sestřelených letounů a následnou rekonstrukcí jednotlivých příběhů. I přesto zůstávají některé havárie neobjasněny dodnes.

Na výstavě jsou mimo jiné prezentovány artefakty nalezené v roce 2014 badateli L. Svobodou a P. Krejčím během dohledávky v místě havárie německého stíhacího letounu Fw 190A, který se zřítil během letecké bitvy dne 17. 12. 1944 jižně od obce Troubky na Přerovsku. Další ukázka drobných nálezů pochází z dohledávky J. Černoška v místě havárie německého letounu Fw 190A, který se zřítil během letecké bitvy dne 17. 12. 1944 do prostoru lužního lesa Království. Větší části trosek obou strojů vyzvedl již v roce 1999 a 2000 Jan Hlavačka z Přerova, který je jedním z průkopníků aeroarcheologie v regionu.

Větší části strojů sestřelených během letecké války nad střední Moravou jsou soustředěny na podlaze v centrální části zámecké kaple. Mezi těmito trojrozměrnými exponáty je k vidění malý soubor z amerického stíhacího letounu Lockheed P38-J – 10-LO Lightning nesoucího jméno „Coon Dog“, který havaroval během letecké bitvy dne 17. 12. 44 u obce Vinary na Přerovsku. Jeho pilot David R. Miles se snesl na padáku poblíž místa havárie. Ze sbírky Aviatik CS – Olomouc pochází vystavené trosky amerického bombardovacího letounu Consolidated B-24J-15-FO „Liberator“ s pojmenováním „Duration“, který se zřítil dne 7. 7. 1944 u bývalé obce Milovany ve VVP Libavá a dále některé části z místa havárie „létající pevnosti“ Boeing B-17G s.č. 42-32097 pojmenovaného „Slipstream“, který dopadl u říčky Bystřice, poblíž olomouckého předměstí Bystrovany 18. 11. 1944.

Dramatické okamžiky největší letecké bitvy rovněž připomíná list vrtule z amerického bombardéru B24 zapůjčený J. Hlavačkou, umístěný na kovovém stojanu zhotoveném uměleckým kovářem panem Jiřím Jurdou. Na ploše listu je kromě výrobního čísla patrné logo renomované firmy Hamilton Standard Propeller. Vrtulový list pochází ze stroje Consolidated B-24J-190-CO „Liberator“ s.č. 44-41016 pilotovaného 2/Lt. Thomasem K. Westem. Stroj dopadl krátce po útoku německého stíhače dne 17. 12. 1944 západně od obce Troubky na Přerovsku. Z téhož letounu je k vidění válec motoru Pratt & Whitney a část potahu draku stroje ze sbírky Muzea Komenského v Přerově.

Z průzkumů olomouckého badatele J. Černoška pochází drobné části letounu Consolidated B-24J „Liberator“ s.č. 44-41158, který se zřítil 17. 12. 1944 kolem 12:00 u obce Kozlov na Olomoucku. Letoun patřil do 767. squadrony 461. bombardovací skupiny. Šest členů posádky včetně velitele 2/Lt. Maxe M. Haileyho zahynulo a zbývající 4 se zachránili.

Na výstavě jsou prezentovány rovněž originální části výstroje a předměty osobní povahy amerických a německých letců. Na první pohled zaujme zádový padák vyrobený pro německé vzdušné síly dne 25. 5. 1944 poskytnutý Petrem Juskem z Přerova. Nepřehlédnutelná je i německá pilotní kukla – Netzkopfhaube se sluchátky a krčními mikrofony, vyrobená z kůže a síťovaného textilu. Původně patřila jednomu z německých stíhacích pilotů, kteří se účastnili letecké bitvy nad Přerovskem dne 17. 12. 1944. Výstroj doplňují letecké brýle ze sbírky Vojtěcha Bači využívané příslušníky Lufwaffe či lékárnička a brašna se sluchátky z vybavení německého stíhacího letounu zapůjčené Pavlem Peškou.

Záchranná nafukovací vesta „Mae West“ a speciální letecká obuv z původní sbírky Lubomíra Caletky z Oseka nad Bečvou je ukázkou výstroje posádky amerického bombardéru B-24, jenž se zřítil dne 22. 8. 1944 u Nových Dvorů na Přerovsku. Z téhož letounu pochází důstojnická brigadýrka amerického letce McClellana, kterou zapůjčil Jaroslav Schön.

Smutný konec 6 členů posádky stroje Consolidated B-24J „Liberator“ havarovaného u Kozlova výmluvně připomíná pilotní odznak tzv. „Křídla“ a zápěstní řetízek s destičkou nesoucí jméno velitele 2/Lt. Maxe M. Haileyho, který byl nalezen J. Černoškem během průzkumu na místě dopadu.

Další tragický příběh ilustruje část černobílé fotografie s portrétem mladé ženy z náprsní tašky Cpl. Richarda McGuira, který zahynul 17. 12. 1944 v troskách bombardéru B24. Exponát poskytl na výstavu pan Alois Košťálek – kronikář obce Kokory.

Mezi nejatraktivnější exponáty na výstavě patří funkční setrvačníkový startér hvězdicového motoru BMV 801, který pochází z německého letounu Focke-Wulf 190A. Ten havaroval během letecké bitvy 17. 12. 1944 poblíž katastrální hranice obcí Tučín a Podolí na Přerovsku. Tento artefakt je zásluhou zprovozuschopnění Janem Hlavačkou unikátním interaktivním prvkem na výstavě a díky napájení ze 24V autobaterie, je možné jej uvést do chodu a naslouchat autentickým zvukům, které provázely německého stíhače naposledy před 70 lety. Ze stejného stroje pochází výškoměr a dále rozměrově drobný předmět z přístrojové desky – signalizátor zavěšení pum zapůjčený Zdeňkem Josefíkem z Přerova.

Vedle předmětů dokumentujících havárie vztahující se k letecké válce z roku 1944 je na výstavě věnována pozornost rovněž leteckým haváriím, ke kterým došlo v závěrečném dějství II. světové války, v průběhu prvních měsíců roku 1945. To platí zejména o reprezentativním souboru částí stíhacího německého letounu Focke-Wulf 190F sestřeleného dne 5. 5. 1945 mezi obcemi Ivaň a Klenovice na Prostějovsku, které zapůjčil badatel Lukáš Svoboda.

Zastoupeny jsou také části dvou sovětských letounů. V prvním případě jde o letecký kanon ŠVAK ráže 20mm a vrtulovou hřídel s jedním listem ze sbírek Muzea Komenského v Přerově. Oba předměty pochází ze sovětského stíhacího letounu Jakovlev Jak-1B, jenž byl sestřelen dne 2. 5. 1945 poblíž Tovačova. Jeho pilot gardový poručík Grigorij Jemeljanovič Kucenko zahynul v troskách svého stroje. V jedné z vitrín je pak umístěno Kucenkovo vyznamenání „Řád rudého praporu“.

Ve druhém případě jde o trosky bitevního letounu Iljušin Il-12/m3 „Šturmovik“ npr. Nikolaje Jakovleviče Motorina, který byl sestřelen dne 5. 5. 1945 v Bělotíně na Přerovsku. Součásti stroje byly zapůjčeny z Muzea městyse Suchdol nad Odrou.

Za tematicky samostatnou skupinu vystavených předmětů lze považovat pomůcky německého navigátora, které zapůjčil Jan Hlavačka. Část předmětů pochází z německého letounu Junkers, který havaroval v květnu 1945 u obce Čelčice na Prostějovsku. Vedle navigační mapy, počítadla či tabulky pro zapisování údajů během letu, zaujmou navigátorské (pozorovatelské) hodinky B – Uhr (Beobachtung Uhren).

Výstava je doplněna dvěma centrálními dioramaty, jejichž prostřednictvím se návštěvník přenese do jedné z přerovských ulic zasažených během bombardování města dne 20. 11. 1944. Druhé dioráma znázorňuje výjev z letecké bitvy nad Přerovskem ze dne 17. 12. 1944. Atmosféru umocňují modely amerických a německých letounů Zdeňka Macháčka a Mojmíra Skopalíka zavěšené ze stropu kaple zámku vysoko nad hlavami návštěvníků a dominantní velkoformátová ilustrace (Aviation Art) umístěná na zadní stěně kaple, kterou vytvořil Zdeněk Macháček z Tovačova, přední český ilustrátor věnující se válečné tématice letectví. Samotná instalace nese profesionální rukopis výstavářů a aranžérů Magdy Barboříkové a Stanislava Hledíka vedených Kristinou Sehnálkovou z Výstavního a programového oddělení Muzea Komenského v Přerově.

Na své si přijdou nejen fandové letecké historie, ale zároveň leteckého plastikového modelářství, které je reprezentováno pestrým výběrem statických plastikových modelů amerických, německých, sovětských letounů, které poskytli Zdeněk Macháček, Mojmír Skopalík, Jaroslav Schön, Vojtěch Bača, Miroslav Horák, Aleš Štajgr, Rastislav Lišťák, Kamil Malaga, Antonín Kučera.

Výstava Zkáza z nebe má vedle ukázek atraktivních trojrozměrných exponátů připomenout nejen jména, osudy, příběhy letců 15. americké letecké armády a jejich protivníků na straně Luftwaffe, ale zároveň jména nevinných obětí z řad civilního obyvatelstva, jejichž životy vyhasly v přerovských ulicích během v souvislosti s leteckou válkou v závěru roku 1944.

Výstavu je možné v Muzeu Komenského v Přerově shlédnout do 15. března 2015.

Zdeněk Schenk, archeolog a kurátor výstavy
Muzeum Komenského v Přerově

Fotogalerie