Zákopy.cz pokračují ve výzkumu bojiště Velikonoční bitvy v Karpatech
Archeologický výzkum bojiště nad obcemi Výrava a Čabalovce
Na konci září jsme již poosmé navštívili Východní Slovensko za účelem dokumentace bojišť první světové války, tentokrát v počtu osmi lidí. A jelikož jsme se termínově trefili do akce Karpaty 1914/1915, rekonstruující bitvu z tohoto období, byla našim druhým cílem také prezentace naší činnosti na veřejnosti.
Na cestu jsme vyrazili ve středu 27. září odpoledne, přičemž první noc jsme strávili v Bardejově (za což patří velký dík našim kolegům ze Signum Belli 1914). První den byl věnovaný dlouhodobému průzkumu pozic 4. tyrolského horského pluku na vrchu Staviska, přičemž šlo celkově o náš sedmý pracovní den na lokalitě. Byl zaměřen na kresebnou a fotografickou dokumentaci předsunutých pozic na hřebeni, které jsme objevili před rokem. Při práci vyšlo najevo, že se pozice kromě krátkého zákopu se čtyřmi objekty (na straně přivrácené k nepříteli) sestává i z krátkého zákopu na svahu odvráceném od nepřítele. Proto je možné, že se mohlo jednat spíš o rozpracovanou a nedokončenou druhou (nebo lépe řečeno budoucí první) linii obrany.
Mimo dokumentace předsunuté linie jsme se zabývali detektorovou prospekcí objektů v zápolí obranné linie, která přinesla například nález dvou vystřelených pistolových nábojnic ráže 6,35. Ty se nacházely v objektu, ve kterém byly zjištěny také železné hřebíky a malý fragment tabulového skla – snad tedy mohlo jít o ubikaci důstojníka či poddůstojníka. Dále byla pořízena fotografická dokumentace objektů na hlavní zákopové linii i v jejím zápolí.
Na druhý den jsme byli požádání maďarskými kolegy ze sdružení Nagy Háború, abychom pokračovali v jarní prospekci „lokality západně od Medzilaborce“. Zde nás čekalo nepříjemné překvapení v podobě probíhající lesní těžby za pomocí stroje lakatoš (LKT), který rozjezdil několik objektů ruské obranné linie. Naštěstí alespoň část těchto objektů jsme stihli doslova „za pět minut dvanáct“ zdokumentovat letos na jaře, přesto to byla názorná ukázka zranitelnosti tohoto typu památek.
Naše práce se zde zaměřila na pečlivou detektorovou prospekci dvou navazujících polygonů o rozměrech 25×50 metrů. Podařilo se nám zaznamenat téměř 200 nálezů. Každý z nich byl přesně zaměřen. Již na první pohled bylo možno dle kumulací vystřílených nábojnic identifikovat přesnou pozici místa, odkud vedli palbu rakousko-uherští vojáci útočící na ruské okopy. Díky přesnému zaměření jednotlivých nábojnic a jejich koncentrací by mohlo být téměř možné lokalizovat pozice jednotlivých střelců. Mimo to byly dokumentovány doklady dělostřelecké přípravy a zbytky výstrojních součástí. Kromě samotných polygonů jsme zkusili detektorem prozkoumat další dvě vzdálenější místa, ze kterých byla dle písemných pramenů studovaných maďarskými kolegy vedena palba. Obě byla na nálezy pozitivní.
Poslední den, jak již bylo naznačeno, byl ve znamení naší návštěvy akce Karpaty 1914/1915 konající se v Nižné Poliance. Bohatý program akce vrcholící necelou hodinu trvající rekonstrukcí bitvy z jara 1915 za účasti rakousko-uherské, německé a ruské armády s podporou letadla doprovázela také zajímavá přednášková část, která proběhla za výrazné účasti kolegů z Nagy Háború. Ti zde představovali své výzkumy několika bojišť na Východním Slovensku, které se pokouší mapovat jak archivním výzkumem, tak i obhlídkou terénní situace, z níž vyplývá, že se může jednat o lokality s velkým potenciálem pro archeologický průzkum. Příležitost prezentovat naši činnost jsme dostali i my v rámci vlastního stánku, na kterém jsme ukazovali některé válečné nálezy, příklady kresebné dokumentace zákopových linií i možnost mapování zákopů pomocí dat leteckého laserového skenování. Je třeba dodat, že jsme byli zájmem ze strany veřejnosti příjemně překvapeni, téměř neustále se různí návštěvníci zastavovali u našeho stánku a kladli nám zvídavé dotazy. Po skončení akce jsme navštívili místní vojenský hřbitov, na kterém jsou pohřbeni především příslušníci německé armády z první světové války.
Akcí Karpaty 1914/1915 naše podzimní výprava vyvrcholila a poslední den nás čekala jen návštěva a zapálení svíčky na vojenském hřbitově u Stebníku a cesta zpět domů. Náš dík patřít Klubu vojenskej histórie Beskydy za poskytnutí zázemí a stravy po většinu doby trvání naší expedice a členům Nagy Háború a Signum Belli 1914 za pomoc s prospekcí během druhého pracovního dne.