Jarní etapa průzkumu polního opevnění na východním Slovensku, duben 2018

Letošní jarní výzkumná expedice na bojiště první světové války na severovýchodním Slovensku připadla na 21. až 24. dubna. Protože se nám před začátkem výpravy podařilo navázat kontakty s maďarskými kolegy z muzea v Miškolci, kteří se zabývají geofyzikou, bylo rozhodnuto vyzkoušet tuto metodu na některých lokalitách. Mimoto se termín překrýval s tradiční bojovou ukázkou Karpaty 1914/1915, která se tentokrát konala v Medzilaborcích, proto jsme se zaměřili na lokality v okolí.

První den se konala bojová ukázka, během níž probíhal i bohatý doprovodný program. Toho se zúčastnila i část naší výpravy. Pro návštěvníky jsme nachystali stánek s ukázkou nálezů i výsledků naší práce a měli jsme i krátkou přednášku, přibližující naší činnost.

Zbylí členové výpravy vyrazili na kótu Kobyla. Při dokumentaci rakouské zákopové linie během jedné z minulých výprav nebylo možné zaměřit část zákopu kvůli polomu, proto jsme chtěli zjistit, zda se situace nezměnila. Na kopci jsme zjistili, že polom byl odklizen, takže bylo možno naši dokumentaci doplnit. Bohužel ale situace nebyla tak dobře čitelná, abychom mohli lokalizovat pozici kulometu, který se někde tady měl nacházet. I tak se podařil poměrně významný objev – ve svahu jsme dokázali identifikovat řadu okopů pro jednoho střelce, které dle vystřílených nábojnic 7,92 Mauser náleží německé císařské armádě. Ta v dubnu 1915 pomáhala dobýt Kobylu zpět z ruského držení.

Další dva dny jsme věnovali lokalitě „východně od Medzilaborců“, kterou jsme loni už dvakrát navštívili. Vzhledem k příhodným podmínkám (částečně nezalesněná plocha, na které probíhal útok uherských honvédů) byla právě tato lokalita vybrána pro otestování geofyzikálních metod průzkumu, konkrétně magnetometrie. Od této metody jsme si slibovali rychlé zaměření velké plochy, které by nám dle distribuce vystřílené munice ukázalo rozsah útočící linie c.k. armády, ideálně i rozdělení jednotlivých setnin nebo dokonce palebných pozic jednotlivých vojáků. Data jsou zatím ve fázi zpracování, ale první výsledky vypadají nadějně.

Kromě přípravy na geofyzikální průzkum jsme prováděli také kresebnou dokumentaci řady ruských okopů pro jednoho střelce, kterou honvédšti vojáci dobývali. Podařilo se při ní snad identifikovat rozhraní několika jednotek a interpretovat soustavu rozměrných zahloubených objektů v okolí jako dělostřelecké postavení z druhé světové války. Tato soustava částečně narušuje starší ruskou zákopovou linii, kterou jsme zameřili pomocí GPS v délce několika set metrů.

Poslední den se naše pozornost zaměřila na lokalitu u Sukova, kterou jsme navštívili poprvé. Dle archivního bádaní našich kolegů ze Signum Belli se na jednom ze zdejších kopců má nacházet zákopová linie rakousko-uherské armády, která je ovšem v současnosti velice nezřetelná. Proto jsme zde chtěli vyzkoušet magnetometrii, která má potenciál zachytit zahloubené a zasypané objekty. Výsledky však také zatím neznáme, jelikož jsou naměřená data stále ve fázi zpracování.

Ve výsledku se jarní expedice velice vydařila, počasí nám přálo a zvládli jsme všechny naše vytyčené cíle. Dokonce se nám díky rychlosti a ochotě maďarských geofyziků podařilo nad plán prozkoumat pozice u Sukova. Závěrem nezbývá než poděkovat celé řadě lidí, kteří nám pomáhali s jarní expedicí – panu Dušanu Zavadskému za poskytnutí ubytování a výborného zázemí po celou dobu trvání expedice. Andrejovi a Michalovi Repčíkovým za průvodcovství a poskytnutí dopravy terénními vozidly. Arpádu Baloghovi za fotografie z dronu a zprostředkování služeb maďarských geofyziků a samotným maďarským geofyzikům za ochotu přijet na severovýchodní Slovensko a provést pro nás historicky první magnetometrické průzkumy na bojištích 20. století na území bývalého Československa. Dále také kolegům ze Signum Belli a Nagy Háboru za poskytnutí archivních pramenů ke zkoumaným lokalitám a rovněž kolegům z KVH Beskydy za pozvánku na jejich akci Karpaty 1914/1915.

Fotogalerie