Havárie německého stíhacího letounu v Tučíně

18. 12. 2014 Zdeněk Schenk Aeroarcheologie Archeologie bojiště

Dne 17. 12. 2014 uplynulo 70 let od největší letecké bitvy, která nad územím Moravy proběhla. Jejími aktéry byli letci 15. americké letecké armády a piloti z elitní německé stíhací eskadry Jagdgeschwader 300 „Wilde Sau“ na straně Luftwaffe. V osudný den mohli obyvatelé na Přerovsku pozorovat nejen padající trosky v průběhu bitvy zasažených amerických bombardérů, ale zároveň stíhacích letounů jejich německých protivníků. Obec Tučín se rovněž stala dějištěm dramatických událostí, kdy jeden německý stroj typu Focke Wulf Fw190 havaroval poblíž katastrální hranice Tučína a Podolí v poloze „Podolská hranice“. Kronikáři obce Podolí a Tučína zaznamenali tuto událost následovně:

„Dne 17. prosince přeletovalo naše území za velké mlhy množství amerických letadel a v pravé poledne byly napadeny německými stíhačkami, při souboji byl jeden německý letoun sestřelen a spadl poblíže obce Tučín na pole Augustina Odstrčila, pilot byl poručík Schmidt z Norimberka“. Kronika obce Podolí, kniha první, rok zápisu 1944, str. 71

„V neděli v poledne sestřelena byla skupinou amerických bombardérů vracejících se z bombardování Horního Slezska na hranicích tučínsko-podolského katastru německá stíhačka řízená pilotem – majorem, která se ihned vzňala a padla na pole, patřící Stiskálkovi ze Želatovic, kde dohořela, při čemž náboje, jimiž byla stihačka vyzbrojena, vzníceny žárem nečekaně a dlouho explodovaly. Pilot byl ihned mrtev a vyproštěn z trosek letadla. Mrtvolu si odvezli Němci, kteří zanedlouho na místo havárie dorazili, neznámo kam.“ Pamětní kniha obce Tučín, str. 125.

Mezi odborníky a badateli zabývajícími se problematikou letecké války představuje tato havárie dosud nepříliš objasněný případ. Určité rozpory panují u jména pilota, který zde v osudný den havaroval se svým strojem. Údaje uvedené v kronice obce Podolí sice hovoří o jistém „Schmidtovi z Norimberka“, ale tato informace je patrně mylná a zavádějící. Z pohledu dnešního stavu bádání se dle názoru Jana Mahra jeví pravděpodobnější, že na tučínskou zem tvrdě dosedl onoho dne Ofhr. Peter Winter (6. Staffel) se strojem Fw 190A-8, W. Nr. 682210 „žlutá 4“, neboť zmiňovaný Lt. Schmitt (6. Staffel) vyskočil na padáku ze stroje Fw 190A-8, W. Nr. 682234, který se zřítil na okraji Nenakonic. Tuto teorii potvrzuje jednak nález štítku s výrobním číslem stroje po průzkumu z roku 1998 provedeném Nadací LHS Vyškov, a jednak zápis z četnické stanice Dub nad Moravou, kde je uvedeno také jméno pilota.

Havárie amerických i německých letadel přitahovaly obvykle pozornost místních, kteří byli na místě dopadu často dříve než Němci. Jedním z očitých svědků tučínské havárie byl místní občan pan Jan Konupčík, který se dostal na místo jako první a následně byl požádán posádkou německé sanity, aby tělo pilota ještě s dalším vojákem vyprostil z letadla a snesl do nedaleko parkující sanity. Důvod byl ten, že půda byla velmi bahnitá a auto se nebylo schopno dostat až k místu havárie. Podle jeho výpovědi měl pilot zakrvácenou tvář, zřejmě zahynul na následky zranění hlavy v důsledku nouzového přistání. V případě Tučína mají vypovídací hodnotu i archivní záběry, které dokumentují návštěvu místa havárie v poválečném období. Místní obyvatele na nich upoutal hvězdicový motor BMW 801 německého stíhacího letounu Focke Wulf – Fw 190 (úvodní obr. 1 a obr. 2). Tento typ letounu patřil vedle známého stroje „Messerschmitt“ Bf 109 ke strojům, které německá Luftwaffe nasazovala na obranu vzdušného prostoru Třetí říše.

Z konkrétního letounu se toho do dnešních dnů mnoho nezachovalo. Motor byl totiž spolu s dalšími zbytky letounu po válce odtažen do starého travertinového lomu na okraji Tučína a poté zasypán. Dochovaly se pouze ty části, které byly bezprostředně po havárii odmontovány z vraku stroje, případně byly nalezeny rozptýlené v okolí místa dopadu.

V 90. letech se podařilo Janu Hlavačkovi z Přerova získat z tohoto německého letounu Focke Wulf Fw 190A výškoměr a setrvačníkový startér hvězdicového motoru BMW 801, který nechal zprovozuschopnit (obr. 3, 4). Díky napájení ze 24V autobaterie, je možné jej uvést do chodu a naslouchat autentickým zvukům otáček, které provázely německého stíhače naposledy před 70 lety. Ze stejného stroje pochází také rozměrově drobný předmět z přístrojové desky – signalizátor zavěšení pum (obr. 5), který získal Zdeněk Josefík z Přerova.

Tyto konkrétní předměty je možné vidět na výstavě Zkáza z nebe věnované 70. výročí bombardování města Přerova a leteckých bojů nad Přerovskem, kterou připravili pracovníci Muzea Komenského v Přerově. Výstavu je možné v Muzeu Komenského v Přerově shlédnout do 15. března 2015.

Zdeněk Schenk – Jan Hlavačka